Ulicí šel dav lidí z celé vesnice.Každý byl tento den připravený a každý se na něj těšil a zároveň se bál aby nebyl vybrán on nebo jeho dítě.Teď už však byla oběť vybrána.
Na začátku průvodu šli silní muži a mezi sebou měli drobného mladíka.Mohlo mu být nanejvýš dvacet.Bel špinavě blond vlasy sestříhané k ramenům.Jeho oči byli čokoládově hnědé.Dřív to byli oči šťastného mladíka,ale teď byli zalité slzami.To on byl vybrán jako oběť.
„ Ne…prosím.Nechte mě být.Já nechci.“ Křičel mladík a znovu mu tekli slzy.Klopítl a málem spadl na zem.Muži ho ale chytili.Oběť nesměla být zraněná.Vedli ho až ke kostelu kde měl být obětován jejich bohu. Chlapec byl zoufalí.Věděl moc dobře co přijde.Zalikal se pláčem a pak se rozkašlal.Nikdo nevěděl že je někdo pozoruje.V kostele ho dovedli až k oltáři.Bránil se ale proti svalovcům neměl šanci.Křičel,vzlikal a prosil, ale nic nepomohlo.Zády ho přitlačili na oltář.Ruce a nohy mu přivázali ke kamenným sloupkům.Skusmo s nimi škubl.Byly pevně utaženy.Znovu zavzlikal.Kdyby věděl co ho v téhle vesnici potká rači by šel jinam.
Přistěhoval se sem před rokem přesně dva dny po obětování takže nic nevěděl.Hledal zde práci a ubytování.Lidé zde byli milý a on sem zapadl.Jenže pak přišli s tím že je další oběť.Svázali ho a hodili do klece.Každý den prosil ať ho pustí.Že nikomu nic neřekne.Bohužel ho nikdo nevyslyšel a tak zdrceně čekal na den kdy má být obětován.
Zavřel oči když viděl jak k němu jde kněz s dýkou.Starý kněz se zastavil přímo u něj a začal něco odříkávat v latině nebo kdo ví v čem.Pak mu přinesli sklenici vína a on se napil.Zvedl ruce nahoru a začal něco vykřikovat.Vesničané to po něm opakovali.
Znovu dal ruce dolů.Pak přešel k mladíkovi na oltáři.Dýkou mu roztrhl špinavé tričko.Chvíli jej jen pozoroval, ale pak mu rozřezal i kalhoty a strhl je z něj.Chlapec sebou mlel jenže mu už docházeli síly.Provazy se mu zařezávali do rukou.Zabarvovali se do ruda jak si ruce i nohy rozdrásal hrubostí provazu.Hnědé oči byli zarudlé od pláče.
Kněz to spokojeně pozoroval.Znovu vzal díku a přiložil jí k hrudi mladíka.Od hrudníku až po břicho udělal mělkou řeznou ránu.Ven se vyvalila krev a blonďatý chlapec vykřikl bolestí.Lidé znovu něco vykřikli.Pak poklekli na kolena.
Ke knězi došla černovlasá žena.V ruce měla misku ve které bylo něco bílého a skrystalizovaného.Kněz si vzal hrstku.Přesunul ruku nad mladíka a začal to bílé něco sypat do rány.Hnědooký mohl tak hned poznat co to je.Sůl.Pálila ho v ráně a on sykal bolestí.Svatý otec začal zase něco hlásat.Popadl dýku.Přiložil jí k jeho pravé noze.Na stehně mu udělal další řeznou ránu.To samé opakoval i na té druhé noze.Pak mu udělal spoustu dalších řezných ran do kterých pokaždé nasypal sůl.Chlapec sykal a křičel bolestí.Když byl pro dnešek rytuál hotoví tak začali lidé odcházet.Blonďáček měl dost řezných ran na to aby vykrvácel.Na to aby zemřel a obětování bylo tak dokončeno.Zítra jeho mrtvé tělo spálí na popel.Ten pak vysypou kdo ví kam.
Vůbec nikdo si nevšiml postavy stojící v rohu místnosti,která všechno to chlapcovo utrpení sledovala.Všichni odešli jen ona postava tam zůstala a chvíli mladíka sledovala.Pak vyšla ze stínů.Byl to muž.Měl zvláštní černo tirkysové vlasy,elegantně sestříhané.Byl bledý a jeho oči byli modré jako samotný oceán.Pomalu došel k mladíkovy který mezitím omdlel bolestí a zřejmě i díky ztrátě krve.Rychlými pohyby rozvázal mladíkovy ruce i nohy.Podložil jeho hlavu svou rukou a druhou ho pohladil po tváři.Ten kluk se mu líbyl a bylo by škoda kdyby zemřel.Znovu ho pohladil po tváři.Mladík jako zázrakem otevřel oči.
" Už ne...prosím...nechte...mě." Zaprosil vzlykavě.Černovlasý ho znovu pohladil po tváři.
" Neboj se...už ti nikdo neublíží." Řekl sametovým hlasem.Blonďák ho pozoroval trochu nechápavě ale pak se usmál.
" Ty...jsi...anděl?" Zeptal se pak.Byl přesvědčený že tenhle bledý a krásný muž nemůže být nic jiného.
" Ne...nejsem anděl ale mám pro tebe nabýdku." Usmál se muž.Sedl si na oltář a chlapce si přitáhl opatrně do náruče.Bylo mu jedno že bude mít šaty od krve.
" Ja...jakou?" Řekl velmi tiše.Docházeli mu síly.
" Zachráním tě.Dám ti nový život.Podmínkou je že už na věky zůstaneš se mnou." Řekl černovlasý.Hladil mladíka po zádech protože to bylo místo kde neměl řezné rány a chlapec přemýšlel.Nakonec se k muži víc přitulil i když to bolelo.        
"Přijímám...tvoji...na...nabídku." Hlesl chlapec.Muž se pousmál.Smetl mu z krku blonďaté vlasy a sklonil se k měkké kůži u tepny.Nejdřív ho na to místo políbyl,ale pak se do něj zakousl.Chlapec překvapeně a vyděšeně vypískl.Proč mu věřil s tím že mu nabídne pomoc?A co to vlastně teď ten muž dělá?
Černovlásek si ale teď ničeho nevšímal.Spokojeně pil mladíkovu krev.Hladil ho po zádech jako by ho snad chtěl ukonejšit.Když poznal že je mladík na kraji života a smrti přestal pít.Znovu ho položil na oltář.Dal si své zápěstí k ústům a prokousl ho.Pak ho přiložil k těm chlapcovím.Jeho krev spadala na jeho ústa.Hoch je trochu pootevřel a vše co mu nateklo do krku spolykal.Pak si jeho ruku dokonce přitáhl k sobě.Přitiskl na ránu rty a jazykem po ní přejížděl.Krev mu tekla přímo do krku.Jenže mu nebylo dopřáno pít dál.Černovlásek se odtrhl.Svou ruku obvázal cárem z mladíkovy košile.Pak vzal hnědookého blonďáka do náruče.Vyšel ven z kostela.Za pár hodin mělo svítat takže by si měl pospíšit.Rozběhl se k lesu.Přes něj pak přes několik polí a pak se konečně objevil tam kde je doma.Přesně v čas.Slunko už si začalo razit cestu nocí.Donesl mladíka k sobě do pokojů.Bylo tam zataženo a těžké sametové závěsy nedovolovali ani jednomu paprsku slunce aby se dostalo dovnitř.Převlékl se a sundal provizorní obvaz z ruky.Prokousnuté zápěstí už bylo zhojené.Usmál se a pak si lehl k mladíkovy.Byl pěkně unavený.Dneska tedy ano.Zavřel své modré oči a za pár minut spal.

Tak takhle bych si nějak představovala hlavní hrdiny.Doufám že jste poznali podle popisu že náš upírek je ten dole a obětovaný hoch je ten nahoře.(Tohle zní trochu dvojmyslně xD)

Jinak obrázek je z DeviantArtu