Ty dva týdny co zbývali do plesu si Aaron a Michael užívali spolu. Tedy spolu...byla u nich Alexia a to skoro pořád. Vlastně ne jenom skoro. Byla u nich pečená vařená a pořád si povídala s Michaelem. Aarona to štvalo protože s ním nikdy nebyl o samotě. Jedině když šli spát jenže to byl tak unavený že hned usnul. Už několikrát se snažil Alexiu vyhodit. Bylo to sice jeho dobrá kamarádka jenže tohle přeháněla. Michael mu v tom však vždy zabránil. Zřejmě si neuvědomoval jak díky ní Aarona zanedbává. Zašlo to i tak daleko že s ní začl chodit na procházky a občas i jíst. Aaron měl pocit že se zblázní. Michael se k němu každý den ve spánku tisknul a on se pak probouzel vzrušený. Jenže než stačil Michaelovi říct o jeho problému tak ten už se oblékal a čekal na Alexiu. Trápili ho o něm erotiské sny, které mu vůbec na náladě nepřidali. Aby se odreagoval tak se víc ponočil do poviností coby majitel tohoto hradu. Jenže to vůbec nepomáhalo a jeho naštváním trpěli všichni okolo. Křičel na ně,nadával a rozbíjel i když udělali jen malinkatou chybičku. Všichni se ho pak rači stranili. Zato Michael si užíval. Měl pořád dobrou náladu a díky Alexie se spřátelil i s jinými upíry. Pořád mu něco ukazovala a vyprávěla. Líbylo se mu to. Vůbec si nešiml jak Aaron trpí. Pak mu den před plesem mu Alexia řekla jak to tam chodí a že by mu měli koupit nějaké dobré šaty. Vzala ho tedy na trhl a koupila mu černý oblek. Skvěle mu padl a vypadal opravdu nádherne. Alexia ho donutila slíbyt že si s ní zatančí.

No a pak nastal den plesu.Místnot určená na tuto akci byla překrásně vyzdobena. Převládali tam hlavně červené a čeré růže. Všude svíčky a hudba. Také číšníci co nesli táci a na nich sklenice s krví. Můži byli v oblecích a ženy zase v přenádherných róbách. U jednoho rohu stál Adonis. Skvěle upravený. V černém obleku s bílou košili a rudou kravatou. Na tváři mu pohrával úsměv. V zelených očích veselé jiskřičky. Pokukovalo po něk několik mužů. Ženy samozřejmě také. Ty však věděli že nemají šanci když je na muže. Adonis si vzal bratrovi slova k srdci. Přemýšlel o tom všem a hlavně zjistil že to co cítil k bratrovi byl jen silná bratrská láska. Litoval toho jak mu ubližoval. Teď už byl pevně rozhodnutý mu nikdy neublížit.Jen ho trápilo jak se teď chová Aaron díky Michaelovi. Mezitím co byl Adonis ztracený ve svích myšlenkách tak k němu došel jeden muž který ho pozoroval. Mohl být tak o dva roky mladší než on. Podelší černé vlasy a ocelově šedé oči. O kousek menší než Adonis. Odkašlal si když zjistil že si ho Adonis nevšiml. Tan se na něj hned otočil.

„ Dobrý večer Adonisi.“ Pousmál se muž.

„ Tobě taky dobrý večer...Zacharieli?“ Oplatil mu úsměv a prohlédl si ho. Moc si toho muže nepamatoval avšak musel uznat že je hezký.

„ Ano správně.“ Přesvědčil ho o tom že řekl spárvné jméno. Doufal že si ho Adonis konečně pořádně všimne. Líbyl se mu už dlouho.

„ Hm...co takhle tanec?“ Zeptal se po chvíli ticha Adonis. Zachariel se na něj překvapeně podíval. Poté se však usmál.

„ Moc rád.“ Odpověděl. Adonis ho tedy vzal jemně za ruku a vedl ho na parket. Sálem se linuli tóny pomalé písničky. Hned jak však došli na parket píseň skončila a nahradili jí smyslné tény tanga. Zachariel polkl. Doufal že to bude nějaká plouživá písnička a ne zrovna tango. Tohle někdo snad udělal schválně. Podíval se na Adonise. Ten však nevypadal že by mu to vadilo. Napak. Ještě se natáhl pro rudou růži.Dal si jí do úst jako se to u tohoto tance povětšinou dělá. Pevně si k sobě Zachariela přitáhl a dal se do tance. Zachovi nezbylo nic jiného než se poddat. Za chvíli úplně zapoměl na všechno okolo. Víc se tiskl k Adonisovi v tomto smyslném tanci. Nechal se jím vést. Užíval si to. To jak se na něj tiskne jeho tělo,jeho vůni i ten tanec. Po chvíli si musel přiznat že je vzrušený. Doufal že si toho Adonis nešiml. To bylo však z hola nemožné. Ovšem poton si uvědomil že ho cosi tlačí do boku. Překvapeně se zadíval na Adonise. Byl vzrušený stejně jako on sám. Jakmile skončila písnička odhodil Adonis růži co měl v ústěch. Popadl Zachariela za ruku a odtáhl ho pryč z místnosti. Zatlačil ho do nejbliššího výklenku. Zachariel ani nestačil vyděšeně kníknout. Ústa mu totiž byla překryta těmi Adonisovými. Ten se k němu tiskl a zběsile ho líbat.

Zachariela brzy přešlo prvotní překvapení. Zajel prsty do černých vlasů Adonise. Polibek oplácel stejně vášnivě.

Zatím co si tito dva báječně užívali Aaron postával u sloupu. Na sobě měl samozřejmě černý oblek a tmavě modrou kravatu. V ruce sklenku krve. Jeho výraz byl smutný a naštvaný zárověň. Sledoval Michaela jak se baví s ostatními v doprovodu Alexie. Jak se vesele usmívá a tančí. Všímá si všech jen jeho ne. Na upíra, který ho miluje zapoměl. Povzdechl si a vydal se na balkon. Opřel se o zábradlí a zahleděl se na měsíc. Cítil se teď tak zvlášně osaměle. U srdce ho prapodivně bolelo i když už dávno nebylo. Byl rád že je Michael veselí a šťastný jenže...jenže ho štvalo že to není díky němu. Znovu si povzdechl. V tom uslyšel kroky a otočil se. U vchodu na balkon se oběvil chlapec co vypadal o něco starší než Misuke a s hnědými vlasy.